ZOOted Kohút biely - kur domáci zooted plast 5cm v sáčku

Holštýnský skot. Je to nejrozšířenější plemeno skotu na světě, chováno je především v Severní Americe a v Evropě. V ČR je holštýnský skot chován hlavně na principu volného ustájení. Výška v kříži by se měla pohybovat mezi 152–160 cm a jejich hmotnost kolem 1200–1300 kg. Masná užitkovost holštýnů je horší, růstová schopnost mladého skotu je dobrá, ale jatečná výtěžnost je nízká.

Kur domácí se chová hlavně kvůli produkci kuřecího masa a pro vejce. Kuřičky jsou mladé slepice, které na své první vajíčko teprve čekají, kdežto slepice už nějaký ten pátek zkušeně snáší. Slepice je všežravec. Živí se zrním a pokud jsou slepice žíznivé, nesnáší vejce. Slepice chované za účelem produkce vajec se nazývají nosnice. Slepice chované pro produkci masa se označují jako brojleři. Většina slepic se dožívá průměrného věku od šesti do deseti let.

Ovce domácí je domestikovaným přežvýkavcem, chovaným hlavně pro vlnu a mléko, zčásti také pro maso. Tak jako u jiných domácích zvířat, existují rovněž mezi jednotlivými plemeny ovcí podstatné rozdíly ve vzhledu, velikosti a stavbě těla. Ovce dosahují hmotnosti 20–180 kg (výjimečně i přes 200 kg) a výšky v kohoutku 40–90 cm. Ovce se chovají většinou extenzívním způsobem v ohradách nebo volnou pastvou, často za pomoci ovčáckých psů. Většina plemen ovcí patří mezi velmi společenská zvířata se silným stádním pudem, mimo stádo se ovce cítí nejistě. Ovčí mléko je značně tučné a má poměrně nízký obsah laktózy, čerstvé ovčí mléko se požívá málokdy, i když je prospěšné zdraví. Další užitek, který ovce poskytují, je vlna, patřící mezi nejpoužívanější textilní vlákna živočišného původu. Používá se nejen ke tkaní látek, ale rovněž pro výrobu plsti a izolačních materiálů.

Český strakatý skot patří do skupiny plemen horského strakatého skotu. Zemí původu pro plemena této skupiny je Švýcarsko. Zbarvení srsti je červenostrakaté, hlava a spodní části končetin jsou převážně bílé, jinak převažují barevné plochy. Výška v kříži u dospělých krav je 140–144 cm, při živé hmotnosti 650 - 750 kg. Je to plemeno s dvoustrannou užitkovostí s poměrem mléčné a masné produkce 60:40. Požadavek na mléčnou užitkovost je 6000 - 7000 kg mléka za laktaci s vysokým obsahem tuku a bílkoviny.

Divokým předkem osla domácího je africký osel núbijský a somálský, jež jsou již skoro vyhubeni. Osel je používán především k nošení břemen, unese až 300 kg, méně často k tahu, jízdě či je chován pro mléko, maso a kůži. Samice se nazývá oslice, mládě oslátko nebo hříbě. Osel domácí je býložravec. Jeho skromnost v potravě je příslovečná, kromě kopřiv, šťovíku a trávy potřísněné močí a výkaly sežere osel domácí všechnu rostlinnou potravu, osli dokonce okusují dřevo a jsou ho schopni částečně trávit. Důležitá je však pro něj čistá voda. Nenáročnost a schopnost uživit se i málo výživnými druhy rostlin zdědil osel po svých divokých předích, kteří se před domestikací živili často jen různými druhy suchých travin a polopouštních trnitých keřů. Délka života: 27 – 40 let, hmotnost: 80 – 480 kg (dospělý/á), rychlost: 24 km/h (max.), výška: 79 – 160 cm (dospělý/á, v kohoutku).

Jak již název tohoto druhu prasete napovídá, jedná se o prase pocházející z Vietnamu. Chová se však nejen ve Vietnamu, ale ve všech částech jihovýchodní Asie. Vietnamské svislobřiché prase se ve Vietnamu nejčastěji chová v černém nebo šedém zbarvení. Prasata mají nízké nohy, válcovitý trup s objemným břichem, které se v dospělosti dotýká země. Hmotnost dospělých prasat se pohybuje od 50 do 60 kg, výška v kohoutku u čistokrevných prasat nepřesahuje 45 cm. Jako většina domácích prasat je i vietnamské svislobřiché prase všežravé, ve Vietnamu ho krmí především vodními rostlinami, zbytky při sklizni rýže a banánů. Březost trvá 110 dní, nebo, jak říkají Vietnamci, tři měsíce, tři týdny a tři dny. Ve vrhu bývá 8-12 selat, která už po deseti dnech od narození začínají přecházet na pevnou potravu, ale mateřské mléko sají nejméně do šestého týdne života. Odstavují se ve věku 6-8 týdnů. V dobré péči se vietnamské prase dožije až dvaceti let, většinou ale v rozmezí deseti až patnácti let.

Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich. Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, uplatňuje se také jako společník a mazlíček člověka. Kočka je schopná dosáhnout až rychlosti 48 km/h, ale pouze na krátkou vzdálenost. Kočka domácí je v celosvětovém měřítku nejoblíbenějším domácím zvířetem. Dokonce 3x převyšuje psa. V kohoutku je kočka vysoká asi 30 cm, délka těla včetně ocasu činí pak kolem 80 cm. Kocouři jsou větší než samice a váží asi 3,5–7 kg, hmotnost koček se pohybuje od 2,5–4,5 kg. Srst je obvykle krátká, rovná a přilehlá. Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat. Březost domácí kočky trvá přibližně 9 týdnů.