ZOOted Chobotnica veľká zooted plast 11cm v sáčku

Delfín skákavý je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Delfín má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200kg, a dožívá se 30–36 let. Delfíni dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání. Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.

Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".

Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.

Je typickým zástupcem savců obývajících Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Kly slouží mroži k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokáží upozornit na kořist. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg. Mrož lední je mohutné zvíře u něhož samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Samec je dlouhý 3,2 m a samice 2,7 m.

Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.

Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.

S délkou 33 metrů a hmotností 200 tun jsou modré velryby pravděpodobně největšími živočichy, kteří kdy žili na Zemi. Jen jazyk váží cca 4 tuny, tedy prakticky tolik jako dospělý slon. Pojmenovány jsou podle jejich modro-šedého zbarvení na hřbetu. Na břiše jsou většinou bíle až nažloutle zbarvené. Modrá velryba filtruje plankton z vody. Během léta se denně živí až 3,5 tunami planktonu. Může plout rychlostí až 37 km/h a proto patří k nejrychlejším mořským tvorům. Rozměr: 27,1 x 5,9 x 10,5 cm. Nevhodné pro děti do 3 let. Doporučený věk: 3-8

Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".