Žralok bílý zooted plast 17cm v sáčku

Delfín skákavý je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Delfín má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200kg, a dožívá se 30–36 let. Delfíni dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání. Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.

Je typickým zástupcem savců obývajících Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Kly slouží mroži k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokáží upozornit na kořist. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg. Mrož lední je mohutné zvíře u něhož samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Samec je dlouhý 3,2 m a samice 2,7 m.

Kosatka dravá, známá také jako kosatka pravá či kosatka velká, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je všestranným predátorem stojícím na vrcholu mořského potravního řetězce. Požírá ryby, želvy, ptáky, ploutvonožce, žraloky a také jiné kytovce. Kosatka dravá je pravděpodobně souborem více než deseti samostatných kryptických druhů označovaných v současné době jako ekotypy. Ve světových jazycích občas používaný název „velryba zabiják“ odráží její pověst velkolepého a obávaného mořského savce, jak byla popsána již v Historii naturalis římského filozofa Plinia staršího. Člověka kosatky zpravidla nenapadají, byť bylo zaznamenáno několik málo případů, kdy kosatky napadly člověka či malou loď poté, co si je spletly se svojí oblíbenou kořistí. Po rozpoznání omylu svůj útok vždy okamžitě ukončily. Pouze u kosatek chovaných v zajetí se vyskytlo několik málo případů, kdy kosatky napadly personál mořského akvária. V roce 2020 však bylo zaznamenáno několik evidentně cílených útoků kosatek na lodě v oblasti okolo Gibraltarského průlivu.

Je největším zástupcem této čeledi, může dosahovat délky až okolo 6 metrů a hmotnosti více než 500 kg. Žije v tropických a subtropických vodách pobřežních oblastí a kontinentálního šelfu. Od ostatních kladivounů ho kromě velikosti odlišuje i vysoká srpovitě tvarovaná hřbetní ploutev a relativně rovná přední část hlavy. Jedná se o většinou osamoceně žijícího predátora, který loví ryby, paryby, korýše a hlavonožce. Jeho nejoblíbenější kořistí jsou různé druhy rejnoků a trnuch. Kladivoun velký je živorodý druh, samice porodí až 55 mláďat každé dva roky. Ačkoliv může být člověku potenciálně nebezpečný, útočí na potápěče či plavce jen zcela výjimečně. Výsledky studie ukázaly, že kladivouni dokážou ve vertikálním směru vidět plných 360 stupňů světa kolem sebe. Díky tomu mohou současně sledovat kořist, která plave nad nimi i pod nimi.

Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.

Tento druh mořských rejnoků často vytváří hejna o několika desítkách jedinců. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí, samice přivádí na svět většinou pouze 1 mládě. Zajímavosti o rejnocích se v mořích objevili již před 150ti miliony let. Délka těla dosahuje až 130 cm, vyskytují se na mořském dně. Pohybují se velmi podobně jako když letí pták, proto jsou jejich prsní ploutve často nazývány jako "křídla".