Z barevně odlišných forem se nejčastěji vyskytuje bílý tygr, nejedná se ovšem o případ albína, ale o zbarvení způsobené recesivní mutací (ta se projeví jen v případě, že je zděděna od obou rodičů), které je následkem příbuzenského křížení. Tato zvířata často trpí různými zdravotními problémy. Tygří samci váží v průměru kolem 210 kg (rozptyl 180–250 kg), obzvláště velcí jedinci až okolo 300 kg a zcela výjimečně i více. Nejvíce tygrů dnes žije v Indii. Odhaduje se, že zhruba na 15 000 běžně zbarvených indických tygrů připadá jeden bílý tygr. V ZOO jsou bílí tygři populární atrakcí. Tygr má skvělý sluch a zrak, který používá při číhání a lovu kořisti, orientaci v prostředí a komunikaci. Tygr dokáže najednou spořádat 18 až 40 kg masa. V zajetí se tygr dožívá 16 až 18 let, ve výjimečných případech až 26 let.
Želva obrovská je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Patří mezi nejdéle žijící tvory na světě. Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax (hřbetní část krunýře želvy) má hnědou barvu a tvar vysoké kopule. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci. Nejvíce jsou aktivní v nočních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci.
Lev je největší a nejsilnější africký predátor. Lev berberský je jedním z větších poddruhů lva. Samci mají výraznou hřívu na krku, která u některých poddruhů pokračuje přes břicho až ke slabinám. Hříva samcům narůstá ve 2-3 letech. Oči jsou důležitým smyslem lvů a lvi mají téměř dokonalou schopnost vidět ve tmě, díky luminiscenční vrstvě, která dokáže odrážet i slabé paprsky světla. Lev vidí ve tmě asi 6-7x lépe než člověk. Lvi loví většinou společně. Dokáže zabít i žirafu, která se ale umí účinně bránit a dokáže lvovi roztříštit svým kopancem lebku. Lví samec dokáže spořádat na posezení až 45 kg masa a pak několik dní tráví. Ve volné přírodě se dožívá 10–14 let. Samci váží 150-250 kg.
Labuť velká patří mezi největší ptáky v Česku. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama a dlouhým, štíhlým krkem, který nese při plavání buď vzpřímený, nebo mírně esovitě prohnutý. Zobák je oranžový s černým nehtem na špičce; u kořene přechází v černé ozobí s výrazným hrbolem. Při obraně teritoria labuť syčí, což je obvykle doprovázeno esovitým prohýbáním krku a máváním křídel. Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích. Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní. Délka těla: 145–160 cm, rozpětí křídel: cca 235 cm, hmotnost: 8–12,5 kg.
Zebry horské jsou velmi dobře přizpůsobeny k pohybu v hornatých oblastech. Žijí v menších stádech, které vede jeden samec. Samice přichází do říje i několikrát za rok. Samice nosí mládě asi rok. Hodinu po porodu se mládě umí postavit na nohy. Mladí samci tvoří nová stáda tak, že odvedou několik samic ze svého původního. Výška v kohoutku u nich dosahuje zhruba 1,2 až 1,3 m. A 2,2 m jsou dlouzí. Mohou vážit až 365 kg. Zebra se dožívá 30 až 40 let v zajetí. Ve volné přírodě 20 až 25 let.
Tento stromový savec zavalitého těla bývá dlouhý 50 až 60 cm a vážívá 4 až 4,5 kg. Má krátký ocas (5 cm), jeho hlava je oblá s tupým nosem, ušní boltce nemá. Končetiny jsou poměrně slabé, přední jsou téměř dvakrát tak dlouhé jako zadní, všechna chodidla jsou zakončena třemi srostlými prsty se silnými, zahnutými drápy z nichž prostřední je nejdelší (až 7,5 cm). Samice má na hrudi dvě mléčné žlázy. Dlouhý krk obsahuje devět obratlů a je velmi pohyblivý, dovoluje otočit hlavu o více než 180°.
Liška je relativně štíhlá psovitá šelma s poměrně dlouhýma špičatýma ušima a dlouhým huňatým ocasem. Tělo je 100 až 140 cm dlouhé včetně oháňky a v kohoutku 30 až 40 cm vysoké. Oháňka měří 35 až 45 cm. Tělesná váha značně kolísá, udává se rozpětí 4 až 10 kg. Liška se dokáže pohybovat rychlostí 40 km/h, podobně jako pes. Svůj revír v okruhu 6–8 km si vyznačuje vizitkami, což je trus poznamenaný pachem žláz. Složení potravy je silně závislé na místních podmínkách. V přepočtu na myši spotřebuje 15 až 20 myší denně. Liška obecná je podle myslivců přemnoženou zvěří a je dosud povolen její celoroční odstřel.
Hroch je bezesporu jedno z nejpopulárnějších afrických zvířat. Neodmyslitelně patří k obrázku teplých řek, kde se stáda hrochů lenivě povalují na mělčině. Jsou to zdatní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až 10 minut, hluboké vodě se však vyhýbají, nedovedou aktivně plavat. Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Hroší žaludek je trojdílný, mimořádně objemný a žije v něm mnoho druhů symbiotických prvoků. Díky nim je hroch schopen strávit i velmi hrubou a vláknitou potravu. Hroch sežere denně 30–40 kg rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.
Často je mu přezdíváno král noci. Výr velký je velký mohutný pták a jedna z největších sov, větší než káně lesní, ale na druhou stranu zřetelně menší než např. orel skalní. Délka těla je 60–75 cm, rozpětí křídel 160–188 cm, hmotnost se pohybuje v rozmezí 1500–2800 g. Živí se hlavně malými a středně velkými savci a ptáky, zřídka požírá také obojživelníky, plazy, ryby a větší hmyz. Výr je samotářský pták, který se mimo období rozmnožování vyhýbá i příslušníkům vlastního druhu. Sova se v přírodě dožívá věku okolo 20 let. V zajetí je to déle (až 60 let).