Zvířátka divoká a lesní

Plastová figurka Antilopa jeleni. Velikost cca 8,4 x 7,9 cm. Vhodné pro děti od 3 let.

Plastová figurka Lední medvěd. Velikost cca 11 x 6 cm. Vhodné pro děti od 3 let.

Plastová figurka Slon asiský. Velikost cca 15 x 8,5 cm. Vhodné pro děti od 3 let.

Je nejrychlejším suchozemským živočichem na světě, na krátké vzdálenosti (500 m) dosahuje rychlosti 112–120 km/h. Z nuly na 100 km/h zrychlí za tři sekundy. Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem nemá úplně zatažitelné drápy, takže nemůže vertikálně šplhat po stromech. Může vyskočit jen na snadno dosažitelné větve. Na druhou stranu mu drápy umožňují lepší přilnavost k terénu ve vysokých rychlostech. Oproti levhartovi je mnohem drobnější a má malou hlavu. Žije především na savanách Afriky, malá populace přežívá i v Asii. Skvrnitý kožich gepardů je výborné maskování při lovu, břicho mají bílé. Oproti ostatním šelmám jsou to denní lovci – hodně se řídí zrakem. Za kořist si vybírají většinou jedince, kteří se vzdálili od stáda, dále staré nebo nemocné kusy. Toto zvíře je symbolem elegance. V přírodě se dožívají 12 let, v zajetí až 20 let.

Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.

Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.

Hroch je bezesporu jedno z nejpopulárnějších afrických zvířat. Neodmyslitelně patří k obrázku teplých řek, kde se stáda hrochů lenivě povalují na mělčině. Jsou to zdatní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až 10 minut, hluboké vodě se však vyhýbají, nedovedou aktivně plavat. Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Hroší žaludek je trojdílný, mimořádně objemný a žije v něm mnoho druhů symbiotických prvoků. Díky nim je hroch schopen strávit i velmi hrubou a vláknitou potravu. Hroch sežere denně 30–40 kg rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.

Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4?15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.

Hyena skvrnitá je poměrně velké zvíře s robustní stavbou těla; měří 95–166 cm, samotný ocas přibližně 40 cm, v kohoutku pak kolem 70–92 cm. Hmotnost se pohybuje nejčastěji mezi 45 a 70 kg. Jsou aktivní především za soumraku a v noci, neplatí to však bez výjimky. Většinu dne tráví hyeny v podzemních norách, které si samy hrabou. Pokud však mají možnost, rády obsadí opuštěnou noru hrabáče, dikobraza či prasete bradavičnatého a rády se před svými doupaty sluní. Hyeny buď aktivně loví, nebo vyhledávají mršiny.

Jelen je velký sudokopytník z čeledi jelenovitých. U nás na něj narazíte po celé republice. V minulosti byli jeleni téměř vyhubeni, zatímco dnes se jim daří. Pyšní se svojí korunou, troubí k zahájení boje a miluje své kolouchy. Jeleni se dožívají 12 let a můžou vážit až 240 kg. Se svým vzrůstem až 150 cm v kohoutku. Vzrostlé parohy měří na délku i 120 cm. Paroží je zakončeno tzv. korunou. Parohy můžou vážit až 8 kg. Jelen evropský je výlučně býložravý přežvýkavec. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. Díky své velké velikosti dospělí jeleni nemají v současné době kromě člověka příliš přirozených predátorů. Největší hrozbu pro něj představuje vlk. Ve volné přírodě se jelen evropský dožívá průměrně 10–13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.

Jezevec lesní je šelma z čeledi lasicovití. Lidově se jezevci říká kmotr, strýc, samotář nebo poustevník. Na území ČR je jezevec největší lasicovitou šelmou, váží 10 až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. Stavitelské schopnosti jezevců jsou skutečně obdivuhodné. Jejich doupata, lidově zvaná hrady, jsou pověstná svou rozlehlostí. Chodby o průměru až čtvrt metru v nich sahají do hloubky pěti metrů a v několika patrech nad sebou se kříží. Živí se hmyzem, dešťovkami, hraboši, vejci, semeny, houbami, kořínky, občas i zdechlinou – je všežravec. Mláďatům, kterých se rodí 1-5, se otevírají oči po 3 týdnech. Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po 5 měsících se osamostatňují. Jezevci se dožívají věku až 15 let.

Je odlišný od většiny druhů podle ochlupeného nosu a od klokana obrovského se liší především svým hnědým zbarvením srsti. Aktivní je zejména v noci, kdy se pase především na trávě, někdy ale žere i listí keřů nebo okusuje i nízké stromy. Klokan velký dorůstá délky těla 90 centimetrů až 1,4 metru, ocas dosahuje délky kolem 75 centimetrů a maximálně měří jeden metr, hmotnost u dospělých zvířat značně kolísá a je závislá na pohlaví, samičky dosahují nižší hranice, kdežto samci vyšší hranice (20-75 kg). Během doby rozmnožování je klokan velký agresivní a samci spolu bojují o samice, o potravu a místa k odpočinku. Březost u klokana velkého trvá v průměru okolo 36 dnů. Novorozené klokáně je však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí se drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého čichu a hmatu k jejímu vaku (samci vak nemají), kde se přisaje na mléčnou bradavku. Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku.